PŘEVOD JMĚNÍ SPOLEČNOSTI NA SPOLEČNÍKA

Místo finančně náročného převodu nemovitosti z majetku společnosti na společníka a následné likvidace společnosti, což by znamenalo vícenásobné zdanění, je možné realizovat převod jmění společnosti na společníka, kdy společník (dokonce i fyzická osoba) převezme veškerý majetek a závazky společnosti a společnost zaniká a je vymazána z obchodního rejstříku v rámci jednoho jediného procesu.
Standardně by společnost měla převést majetek (nemovitost) na jinou osobu (včetně společníka) za tržní hodnotu, přičemž příjem z takového převodu by byl součástí základu daně z příjmů společnosti. Je potom otázka, kolik proti tomu dokáže společnost postavit daňově uznatelných nákladů, nicméně zpravidla bude vycházet daň z příjmů společnosti ve výši 19 %. Tento postup navíc neřeší existenci společnosti ani peníze či pohledávky v majetku společnosti poté, co došlo k prodeji majetku (nemovitosti). Pokud by chtěl společník s penězi disponovat jako fyzická osoba, tak by patrně musel přistoupit k výplatě dividendy, která je na straně společníka zdanitelným příjmem s výší sazby 15 %.

 LIKVIDACE SPOLEČNOSTI A PŘEVZETÍ NEMOVITOSTI JAKO LIKVIDAČNÍHO ZŮSTATKU

Další alternativou je likvidace společnosti s tím, že společník převezme nemovitost jako součást likvidačního zůstatku v nepeněžité formě.

Podíl na likvidačním zůstatku se sice vyplácí zásadně v penězích, nicméně dohoda společníků nebo společenská smlouva mohou stanovit jinak. Nepeněžitá výplata likvidačního zůstatku se potom může uskutečnit převodem věcí tvořících likvidační podstatu na společníka. Důvodem pro takový postup může být přímo zájem na nabytí jednotlivých věcí ve vlastnictví společnosti konkrétním společníkem nebo obava, že při jejich zpeněžování nebude cena dostatečně výhodná.

V tomto případě společník nepokračuje v odpisech a vstupní cena hmotného majetku nabytého společníkem zanikající obchodní korporace jako součást likvidačního zůstatku v nepeněžní formě bude stanovena dle § 29 odst. 1 písm. d) ZDP reprodukční pořizovací cenou podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon o oceňování majetku a jeho prováděcí vyhláška. Pokud jde o nemovitosti, tak reprodukční pořizovací cenou bude cena zjištěná, a v případě věcí movitých a služeb to bude obvyklá cena, popřípadě tržní hodnota.

Pokud jde o DPH, tak v případě nepeněžitého likvidačního zůstatku se neuplatní ustanovení § 6b odst. 2 ZDPH, tedy pokud v rámci likvidace zaniká společnost, která je plátce DPH, tak společník nabývající věci tvořící likvidační podstatu se plátcem DPH nestává.

Převzetí nemovitosti jako likvidačního zůstatku v rámci likvidace rovněž umožňuje řešit situaci, kdy je více společníků a každý má zájem o část majetku (jinou nemovitost) společnosti. V rámci rozdělení likvidačního zůstatku může každý společník dostat majetek (nemovitost) dle dohody společníků.

Nicméně likvidace je komplikovanější proces, kdy je třeba publikovat vstup do likvidace v obchodním věstníku a následně vyčkat 3 měsíce na případně přihlášky pohledávek věřitelů. Dále je nutné komunikovat s oblastním státním archivem ohledně archivace dokumentů společnosti a také získat souhlas příslušného finančního úřadu s výmazem společnosti z obchodního rejstříku.

JAK JE TO S DANÍ Z PŘÍJMŮ NA STRANĚ SPOLEČNÍKA

Často kladenou otázkou potom je, jak je to s daní z příjmů na straně společníků v případě obou výše uvedených transakcí? Výsledek zdanění je ovšem zcela individuální a je závislý na výši vkladů společníka do základního kapitálu, výši příplatků společníka mimo základní kapitál neboli vkladů do ostatních kapitálových fondů, dále na závazcích společnosti vůči společníkovi apod.

Obě výše uvedené transakce probíhají za různých podmínek a je tedy třeba zvážit všechny faktury a nastavit transakci dle potřeby.

V případě zájmu o bližší informace nás prosím neváhejte kontaktovat. Po předložení potřebných dokladů jsme schopni předem navrhnout konkrétní postup a potvrdit celkovou konečnou výši nákladů na danou transakci.