Naše advokátní kancelář řeší pro klienty neoprávněné stavby vedení elektřiny VN a VVN na cizím pozemku
V případě potřeby nás můžete kontaktovat na jakub@vozab.com.
Aktuální judikatura:
Již Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 9. 1. 2006, č.j. 7 Ca 1/2005–33, č. 1600/2008 Sb. NSS došel k závěru, že „…celá výměna stožárů včetně zemních prací, zcela zjevně není pouhou úpravou stavby, neboť se tu postavila stavba zcela nová (nové stožáry s novým osazením). … Označit takovou novou stavbu stožárů elektrického vedení za stavební úpravy stavby dosavadní nikdy žádnou oporu ani v zákoně, ani v teoretické literatuře, nemělo.“ Výše uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 31.3.2008, č.j. 8 As 20/2006–129, kterým zamítl kasační stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí Městského soudu v Praze.
Podobně se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27.11.2014, č.j. 10 As 167/2014–51, kdy odkázal na závěry rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2006, č.j. 7 Ca 1/2005–33 a dále k tomu uvedl: „Nejvyšší správní soud neshledal důvod, pro který by uvedený závěr nebyl aplikovatelný i ve světle současné právní úpravy obsažené v § 2 odst. 5 stavebního zákona z roku 2006. Z tohoto důvodu pak zcela přisvědčil názoru krajského soudu, dle kterého „nové příhradové stožáry s betonovými základy jsou umístěny jinde, než stávající betonové sloupy. Jde tak o vedení zcela nové, o čemž svědčí i to, že po jeho dokončení bude staré (stávající el. vedení) odstraněno. Dojde tak sice k náhradě, nikoliv však ve smyslu stavebního zákona, nýbrž ekonomickém. Za tohoto stavu nemůže být o změně stavby stávajícího elektrického vedení ani řeči.“ Není přitom rozhodné, zda výstavbou nového vedení dojde ke změně ochranného pásma; ta je totiž dána změnou právní úpravy, na niž stěžovatel poukázal, a nikterak nesouvisí s otázkou, zda uvedený stavební záměr představuje změnu stavby či umístění stavby nové.“ Pokud jde o posouzení existence zákonného věcného břemene dle § 22 odst. 3 elektrifikačního zákona, tak k tomu Nejvyšší správní soud uvedl, že: „V nyní projednávané věci má přitom dojít ke zdvojení stávajícího vedení a tedy k jehopodstatné kvalitativní změně. Ztohoto důvodu Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem uzavírá, že zákonné věcné břemeno dle § 22 odst. 3 elektrifikačního zákona na tuto stavbu již nedopadá.“.
Nejvyšší správní soud dále v rozsudku ze dne 2.3.2017, č.j. 10 As 294/2016–29 uvedl: „V nynější kauze dle posouzení krajského soudu nejde o novou stavbu elektrického vedení (v jiné trase, na jiném místě), neboť linie elektrických vedení, včetně vedení samotných, zůstala zachována. S tím NSS nesouhlasí. Je pravda, že trasa elektrických vedení zůstane zachována, ovšem výměnou či vložením stožárů bude snížena výška, ve které se vedení dosud nad pozemkem stěžovatele nacházelo. Dále na pozemku stěžovatele přibude navíc jeden stožár elektrického vedení. Plocha základů stožáru není zanedbatelná, podle projektové dokumentace má v úrovni terénu dosahovat až 5,8 m2 (s. 12 souhrnné technické zprávy). Nejedná se čistě o výměnu či pouhou úpravu stávající stavby. … Závěr krajského soudu, že oprávnění k provedení přeložky vyplývá společnosti E.ON Distribuce přímo z elektrizačního zákona, by de facto znamenal, že provozovatel distribuční soustavy vzniklé dle elektrizačního zákona by byl oprávněn k jakýmkoliv změnám stavby bez souhlasu vlastníka či bez posouzení veřejného zájmu na umístění stavby ve vyvlastňovacím řízení. .. Lze proto uzavřít, že na plánovanou přeložku vedení společnosti E.ON Distribuce je třeba nahlížet jako na novou stavbu, na kterou se nevztahuje oprávnění ke stávajícímu vedení dle elektrizačního zákona.“
Nejvyšší správní soud potom v rozsudku ze dne 25.10.2017, č.j. 2 As 102/2017–47 uvedl: „Ačkoliv elektrizační zákon nezaložil pouze jednorázové právo ke zřízení stavby bez oprávnění k jakýmkoliv změnám, judikatura správních soudů dále specifikovala, že oprávnění vzniklé energetickému podniku jako zákonné věcné břemeno dle elektrizačního zákona není přenosné pro další nové stavby elektrického vedení, byť se nacházejí v trase dosavadního vedení (viz např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 7. 2014, č. j. 30 A 34/2013–127, publ. pod č. 3207/2015 Sb. NSS). ….. V posuzovaném případě se trasa elektrického vedení nezmění, nicméně dojde ke stavbě nového stožáru, který sníží výšku, ve které se vedení dosud nad pozemkem stěžovatele nachází. Nejedná se tudíž o změnu či pouhou úpravu stávající stavby, ale o novou stavbu, na kterou se nevztahuje oprávnění dle elektrizačního zákona.“.
Právní věta odkazovaného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 7. 2014, čj. 30 A 34/2013–127 přitom zní: „I. Oprávnění vzniklé energetickému podniku podle dřívějšího zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, a to v souvislosti se stavbou elektrického vedení, zaniká jeho odstraněním, a to i v případě jeho náhrady novou stavbou elektrického vedení v trase vedení původního, vyžaduje-li nové vedení postavení větších, zvláště pak vyšších sloupů na jiných místech trasy. II. Oprávnění vzniklá energetickému podniku podle dřívějšího zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, nejsou „přenosná“ na další nové stavby elektrického vedení, byť by se nacházely v koridoru vedení původního. Na této skutečnosti nemůže nic změnit ani § 98 odst. 4 nyní platného zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, podle něhož zůstávají oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před jeho účinností, nedotčena. Zůstávají nedotčena jen pro stávající (dřívější) energetické stavby, nikoliv pro stavby (vedení) nové o větším výkonu, respektive při zásadním zvýšení jejich napěťové úrovně.“
Vystudoval Právnickou fakultu University Karlovy v Praze (1997–2002), kde rovněž později obhájil rigorózní práci na téma Ochranná známka Společenství a byl mu udělen titul JUDr. (2006). Následně pokračoval v postgraduálních studiích na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze (2005–2012) v oboru Obchodní a mezinárodní hospodářské právo, kde obhájil doktorskou disertační práci na téma Nezapsaná označení zboží a služeb užívaná v obchodě a získal titul Ph.D. (2012). V minulosti pracoval v Advokátní kanceláři Nipl, Žák, Slavíček, Jaroš & spol. jako advokátní koncipient (2002–2005) a následně jako advokát (2005–2011). Od srpna 2011 je řídícím partnerem advokátní kanceláře Vozáb & Co. Právní služby poskytuje v českém a anglickém jazyce a věnuje se zejména obchodnímu právu, právu duševního vlastnictví, zdravotnictví a nemovitostí a vymáhání souvisejících nároků ve sporných řízeních.
Vyštudoval Právnickú fakultu Masarykovej univerzity v Brne (2008–2013), kde v priebehu štúdia absolvoval niekoľko stáží (august 2009 – august 2012). Po ukončení štúdia pracoval ako advokátsky koncipient spolupracujúci s advokátskou kanceláriou JUDr. Miroslava Tyrnera (2013–2017) a s advokátskou kanceláriou Vozáb & Co.(2016–2017), kde od augusta 2017 pôsobí ako trvalo spolupracujúci advokát. Právne služby poskytuje v slovenskom, českom a anglickom jazyku. Venuje sa najmä obchodnému právu, občianskemu právu, oblasti e-commerce a vymáhaniu súvisiacich nárokov.
Vystudovala Obchodní akademii (1990–1994) a po ukončení studií pracovala pro takové společnosti jako 3M ČESKO (1999–2001), PHILIPS Česká republika (2001–2004), iGATE (2012–2018) a JOKA AUDIT (2018–2022). V roce 2022 nastoupila do advokátní kanceláře Vozáb & Co. na pozici asistentky. Markéta hovoří česky a anglicky a má na starosti kompletní administrativní zázemí kanceláře.
Vystudovala Provozně-ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně (2007–2011), přičemž v rámci studií získala pracovní zkušenosti výkonem pomocných účetních a administrativních prací pro Novoměstské sociální služby – Nové Město na Moravě. Po ukončení studií nastoupila do advokátní kanceláře Vozáb & Co. na pozici asistentky. Lenka hovoří česky a anglicky a má na starosti kompletní administrativní zázemí kanceláře.
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze (1995–2000) a Právnickou fakultu University Karlovy v Praze (2005–2010), kde rovněž později obhájil rigorózní práci na téma Územní plánování obcí a jeho vliv na životní prostředí a byl mu udělen titul JUDr. (2015). Dále získal členství v celosvětové organizaci Association of Chartered Certified Accountants (ACCA) udělující titul FCCA a složil zkoušky v oblasti řízení podniku a finančního výkaznictví pro mezinárodní účetní standardy (2000–2004). V minulosti pracoval v oddělení auditu pro Arthur Andersen (2000–2004), Ernst & Young (2002–2004) a jako finanční ředitel společnosti Canon (2004–2005). Od roku 2005 pracuje jako daňový poradce a advokát a trvale spolupracuje s advokátní kanceláří Vozáb & Co. Daňové poradenství a právní služby poskytuje v českém a anglickém jazyce a kromě oblasti daní a účetnictví se věnuje zejména obchodnímu právu, právu nemovitostí, stavebnímu právu a zastupování v řízení podle stavebního zákona.
Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy University v Brně (2010–2015), kde v průběhu studia absolvovala praxi v několika advokátních kancelářích a také u Okresního soudu ve Vsetíně (2014). Po ukončení studií nastoupila do advokátní kanceláře Vozáb & Co., kde v minulosti pracovala jako advokátní koncipientka (2015–2019) a kde od července 2019 působí jako trvale spolupracující advokátka. Právní služby poskytuje v českém a anglickém jazyce a věnuje se zejména obchodnímu právu, právu nemovitostí a vymáhání souvisejících nároků.
Vystudoval Právnickou fakultu University Karlovy v Praze (2007–2013), kde v průběhu studia absolvoval praxi u Exekutorského úřadu pro Prahu 3 (březen 2010 – srpen 2011). Po ukončení studií nastoupil do advokátní kanceláře Vozáb & Co., kde v minulosti pracoval jako advokátní koncipient (2013–2016) a kde od října 2016 působí jako trvale spolupracující advokát. Právní služby poskytuje v českém a anglickém jazyce a věnuje se zejména obchodnímu právu, právu nemovitostí a vymáhání souvisejících nároků.
Vystudovala Právnickou fakultu University Karlovy v Praze (2003–2008), kde absolvovala studijní stáž na civilněprávním a trestněprávním úseku Obvodního Soudu pro Prahu 5 (září 2006 – květen 2007). Ve studiích pokračovala ve Velké Británii, kde vystudovala obor International and European Law na University of Aberdeen (2010–2011) a byl jí udělen titul LL.M. Po ukončení studií nastoupila do advokátní kanceláře Vozáb & Co., kde v minulosti pracovala jako advokátní koncipientka (2011–2015) a kde od října 2015 působí jako trvale spolupracující advokátka. V rámci postgraduálního studia na Právnické fakultě University Karlovy v Praze obhájila rigorózní práci v oblasti mezinárodního práva soukromého a byl jí udělen titul JUDr. (2014). Právní služby poskytuje v českém, anglickém, slovenském a polském jazyce a věnuje se zejména obchodnímu právu, pracovnímu právu a dále oblasti nemovitostí.
Vystudovala Právnickou fakultu University Karlovy v Praze (2005–2011), kde absolvovala studijní stáž na právnické fakultě Universidad de Zaragoza, Španělsko (2009–2010) a studijní stáž na občanskoprávním úseku Obvodního soudu pro Prahu 9 (březen – květen 2009). Po ukončení studií nastoupila do advokátní kanceláře Vozáb & Co., kde v minulosti pracovala jako advokátní koncipient (2011–2015) a kde od března 2015 působí jako trvale spolupracující advokátka. V rámci postgraduálního studia na Právnické fakultě University Karlovy v Praze obhájila rigorózní práci na téma předběžná opatření soudu a byl jí udělen titul JUDr. (2016). Právní služby poskytuje v českém, anglickém a španělském jazyce a věnuje se zejména obchodnímu a pracovnímu právu a dále oblasti duševního vlastnictví a vymáhání souvisejících nároků.