Potřebujete vyplatit dividendu (rozdělit zisk či jiné vlastní zdroje společnosti) a nevíte zda jsou splněny podmínky dle zákona?
Jsme ADVOKÁTI a DAŇOVÍ PORADCI se zaměřením na FIRMY.
Prověříme možnost rozdělení zisku (výplaty dividendy) a připravíme potřebné dokumenty.
Kontaktujte nás:
Telefon: +420 603 774 473
Email: jakub@vozab.com
Obecně o rozdělení zisku a výplatě podílů na zisku
Předně společníkům je možné vyplatit nejen podíly na zisku v pravém slova smyslu, ale také podíly na jiných vlastních zdrojích společnosti, které nejsou účelově vázány. Dále budeme obojí pro zjednodušení nazývat ziskem, respektive podílem na zisku, pokud nebude uvedeno jinak.
Podíl na zisku je možné vyplatit pouze na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem kapitálové společnosti (valná hromada nebo jediný společník/akcionář). Bez předchozího schválení účetní závěrky není vůbec možné naložit s výsledkem hospodaření, tedy ani rozdělit zisk, ani uhradit ztrátu. Do té doby je možná jen výplata zálohy na podíl na zisku.
Valnou hromadu svolává statutární orgán společnosti, což by dle zákona měl učinit nejpozději do 6 měsíců od rozvahového dne, tedy jinak řečeno do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.
Pokud je řádná účetní závěrka schválena, tak na jejím základě je možné rozdělit zisk (vyplatit dividendu) nejpozději do konce účetního období následujícího po rozvahovém dni, respektive následujícího po účetním období, za které byla schválená účetní závěrka sestavena. Není vyloučeno, aby valná hromadná rozhodovala o rozdělení zisku (výplatě dividendy) na základě jedné schválené řádné účetní závěrky opakovaně (§ 34 odst. 1 ZOK). Je tedy možné, aby valná hromada nejprve rozhodla o převodu zisku na účet nerozděleného zisku z minutách let a aby následně kdykoliv až do konce účetního období následujícího po rozvahovém dni rozhodla znovu tak, že rozdělí celý zisk nebo jeho část mezi společníky.
Splatnost podílu na zisku je dle zákona do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí valné hromady, ledaže společenská smlouva stanoví nebo valná hromada rozhodne jinak (§ 34 odst. 4 ZOK). Výplata podílu na zisku může být rozdělena i na více částí.
Pravidla pro rozdělení zisku a pro výplatu podílů na zisku
Možnost přijetí rozhodnutí o rozdělení zisku, stejně jako následná výplata podílu na zisku závisí na podmínkách stanovených zákonem o obchodních korporacích (§ 34 a 40 ZOK). Důležité je zmínit, že na rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti o rozdělení zisku přijaté v rozporu se zákonem se hledí, jako by nebylo přijato, a statutární orgán tedy na jeho základě nemůže provést výplatu podílu na zisku. Za vyhodnocení platnosti rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti o rozdělení zisku odpovídá statutární orgán, který je případně povinen výplatu odmítnout. V opačném případě členové statutárního orgánu nejednají s péčí řádného hospodáře a tedy případně odpovídají za škodu tím způsobenou společnosti (§ 34 odst. 3 ZOK).
Pravidla stanovující podmínky pro přijetí rozhodnutí o rozdělení zisku a pro následnou výplatu dividendy se nazývají testy a jsou následující.
Test maximální výše částky k rozdělení
Jde o základní pravidlo, které určuje jaké položky (účty) se zahrnují do výpočtu maximální částky k rozdělení. Toto pravidlo je společné pro výplatu podílů na zisku i pro výplatu podílu z jiných vlastních zdrojů. Jedná se o souhrnný limit pro všechna rozhodnutí na základě jedné řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem kapitálové společnosti. Maximální souhrnná částka k rozdělení je definována následovně (§ 34 odst. 2 ZOK):
+ výsledek hospodaření posledního skončeného účetního období
+ výsledek hospodaření minulých let
+ ostatní kapitálové fondy, které může společnost použít podle svého uvážení, respektive které nejsou účelově vázány a jejichž podmínky tvorby nevylučují použití pro výplatu podílu společníkům
– příděly ze zisku do rezervních a jiných fondů tvořených dle zákona nebo společenské smlouvy (prakticky jde o opak kapitálových fondů zmíněných výše, které výplatu podílů společníkům umožňují)
Rozhodnutí nejvyššího orgánu kapitálové společnosti učiněné v rozporu s tímto pravidlem nemá právní účinky, tedy statutární orgán nesmí přistoupit k výplatě podílů na zisku.
Z pohledu valné hromady schvalující účetní závěrku je výsledek hospodaření posledního ukončeného účetního období právě ten uvedený ve schvalované účetní závěrce (prostředky na účtu 431). Z pohledu jakékoliv následné valné hromady (poté, co už účetní závěrka byla schválena), potom už není žádný výsledek hospodaření posledního skončeného účetního období, neboť s ním již bylo nějak naloženo (byl rozdělen nebo využit na úhradu ztráty nebo převeden na účet kumulovaného výsledku hospodaření minulých let apod.), tedy potom je účet 431 již nulový a je možné pracovat jen s výsledkem hospodaření minulých let a s ostatními kapitálovými fondy.
Výsledek hospodaření minulých let je potom souhrnem nerozděleného zisku minulých let (zůstatek účtu 428), neuhrazené ztráty minulých let (zůstatek účtu 429) a jiného výsledku hospodaření minulých let (zůstatek účtu 427).
Ostatní kapitálové fondy, které může společnost použít podle svého uvážení (nejsou účelově vázány) je nutné odvodit jednak dle povahy jednotlivých fondů podle zákona a společenské smlouvy/stanov a dále dle povahy jednotlivých přídělů do těchto fondů učiněných v minulosti. Zpravidla bude možné využít zůstatky těchto účtů:
412 – vkladové či emisní ážio
413 – kapitálové fondy (sem patří i často se vyskytující “ostatní kapitálové fondy”)
416 – rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací
417 – rozdíly z přeměn obchodních korporací
418 – oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací
a dále fondy tvořené ze zisku v rámci účtové skupiny 42 – fondy ze zisku.
Příděly do rezervních a jiných fondů tvořených dle zákona nebo společenské smlouvy se v praxi dnes prakticky nevyskytují, neboť zákon již tvoření povinné rezervy na krytí ztráty neukládá a dobrovolné vytvoření podobných účelově vázaných fondů dle společenské smlouvy nebo stanov je zcela výjimečné.
Test vlastního kapitálu
Kapitálová společnost nesmí rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit (§ 40 odst. 1 ZOK). Toto pravidlo se vztahuje nejen na rozhodnutí, kterým valná hromada (jediný společník) schvaluje účetní závěrku a rozhoduje o naložení s výsledkem hospodaření posledního ukončeného účetního období (prostředky na účtu 431), ale i na rozhodnutí o rozdělení kumulovaného výsledku hospodaření minulých let (prostředky na účtu 428), tedy na tzv. nerozdělený zisk minulých let, a rozdělení jiných vlastních zdrojů v ostatních kapitálových fondech.
Rozhodnutí nejvyššího orgánu kapitálové společnosti učiněné v rozporu s tímto pravidlem nemá právní účinky, tedy statutární orgán nesmí přistoupit k výplatě podílů na zisku.
Test hodnoty nákladů na vývoj
Jsou-li v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj, nesmí kapitálová společnost nebo družstvo rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud není částka k rozdělení podle § 34 odst. 2 alespoň rovna neodepsané části nákladů na vývoj. O částku neodepsaných nákladů na vývoj se snižuje částka k rozdělení podle § 34 odst. 2. ZOK (§ 40 odst. 2 ZOK). Podstatou pravidla je, že neodepsané náklady na vývoj snižují částku k rozdělení.
Toto pravidla se uplatní ak při rozhodování nejvyššího orgánu kapitálové společnosti o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, tak na výplatu prováděnou statutárním orgánem. Oba orgány by tedy měly toto posoudit nezávisle na sobě. Rozhodnutí nejvyššího orgánu kapitálové společnosti učiněné v rozporu s tímto pravidlem nemá právní účinky, tedy statutární orgán nesmí přistoupit k výplatě podílů na zisku.
Test úpadku
Dle tohoto pravidla obchodní korporace nesmí vyplatit podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, pokud by si tím přivodila úpadek (§ 40 odst. 3 ZOK). To platí i pro výplatu zálohy na podíl na zisku. Úpadkem se rozumí stav, kdy obchodní korporace má 2 a více věřitelů, je více než 30 dnů po splatnosti s plněním peněžitých závazků a není schopen tyto závazky plnit (platební neschopnost), nebo alternativně stav, kdy obchodní korporace má 2 a více věřitelů a zároveň souhrn jejích závazků (splatných i nesplatných) převyšuje hodnotu jeho majetku.
Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, který nebyl v důsledku testu úpadku vyplacen do konce účetního období, zaniká. Nevyplacený zisk nebo jiné vlastní zdroje kapitálová společnost zaúčtuje ve prospěch účtu, proti kterému byl původně zaúčtován, a není-li to již možné, ve prospěch účtu nerozděleného zisku minulých let (§ 40 odst. 4 ZOK).
Kontaktujte nás:
Telefon: +420 603 774 473
Email: jakub@vozab.com
Vystudoval Právnickou fakultu University Karlovy v Praze (1997–2002), kde rovněž později obhájil rigorózní práci na téma Ochranná známka Společenství a byl mu udělen titul JUDr. (2006). Následně pokračoval v postgraduálních studiích na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze (2005–2012) v oboru Obchodní a mezinárodní hospodářské právo, kde obhájil doktorskou disertační práci na téma Nezapsaná označení zboží a služeb užívaná v obchodě a získal titul Ph.D. (2012). V minulosti pracoval v Advokátní kanceláři Nipl, Žák, Slavíček, Jaroš & spol. jako advokátní koncipient (2002–2005) a následně jako advokát (2005–2011). Od srpna 2011 je řídícím partnerem advokátní kanceláře Vozáb & Co. Právní služby poskytuje v českém a anglickém jazyce a věnuje se zejména obchodnímu právu, právu duševního vlastnictví, zdravotnictví a nemovitostí a vymáhání souvisejících nároků ve sporných řízeních.
Vyštudoval Právnickú fakultu Masarykovej univerzity v Brne (2008–2013), kde v priebehu štúdia absolvoval niekoľko stáží (august 2009 – august 2012). Po ukončení štúdia pracoval ako advokátsky koncipient spolupracujúci s advokátskou kanceláriou JUDr. Miroslava Tyrnera (2013–2017) a s advokátskou kanceláriou Vozáb & Co.(2016–2017), kde od augusta 2017 pôsobí ako trvalo spolupracujúci advokát. Právne služby poskytuje v slovenskom, českom a anglickom jazyku. Venuje sa najmä obchodnému právu, občianskemu právu, oblasti e-commerce a vymáhaniu súvisiacich nárokov.
Vystudovala Obchodní akademii (1990–1994) a po ukončení studií pracovala pro takové společnosti jako 3M ČESKO (1999–2001), PHILIPS Česká republika (2001–2004), iGATE (2012–2018) a JOKA AUDIT (2018–2022). V roce 2022 nastoupila do advokátní kanceláře Vozáb & Co. na pozici asistentky. Markéta hovoří česky a anglicky a má na starosti kompletní administrativní zázemí kanceláře.
Vystudovala Provozně-ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně (2007–2011), přičemž v rámci studií získala pracovní zkušenosti výkonem pomocných účetních a administrativních prací pro Novoměstské sociální služby – Nové Město na Moravě. Po ukončení studií nastoupila do advokátní kanceláře Vozáb & Co. na pozici asistentky. Lenka hovoří česky a anglicky a má na starosti kompletní administrativní zázemí kanceláře.
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze (1995–2000) a Právnickou fakultu University Karlovy v Praze (2005–2010), kde rovněž později obhájil rigorózní práci na téma Územní plánování obcí a jeho vliv na životní prostředí a byl mu udělen titul JUDr. (2015). Dále získal členství v celosvětové organizaci Association of Chartered Certified Accountants (ACCA) udělující titul FCCA a složil zkoušky v oblasti řízení podniku a finančního výkaznictví pro mezinárodní účetní standardy (2000–2004). V minulosti pracoval v oddělení auditu pro Arthur Andersen (2000–2004), Ernst & Young (2002–2004) a jako finanční ředitel společnosti Canon (2004–2005). Od roku 2005 pracuje jako daňový poradce a advokát a trvale spolupracuje s advokátní kanceláří Vozáb & Co. Daňové poradenství a právní služby poskytuje v českém a anglickém jazyce a kromě oblasti daní a účetnictví se věnuje zejména obchodnímu právu, právu nemovitostí, stavebnímu právu a zastupování v řízení podle stavebního zákona.
Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy University v Brně (2010–2015), kde v průběhu studia absolvovala praxi v několika advokátních kancelářích a také u Okresního soudu ve Vsetíně (2014). Po ukončení studií nastoupila do advokátní kanceláře Vozáb & Co., kde v minulosti pracovala jako advokátní koncipientka (2015–2019) a kde od července 2019 působí jako trvale spolupracující advokátka. Právní služby poskytuje v českém a anglickém jazyce a věnuje se zejména obchodnímu právu, právu nemovitostí a vymáhání souvisejících nároků.
Vystudoval Právnickou fakultu University Karlovy v Praze (2007–2013), kde v průběhu studia absolvoval praxi u Exekutorského úřadu pro Prahu 3 (březen 2010 – srpen 2011). Po ukončení studií nastoupil do advokátní kanceláře Vozáb & Co., kde v minulosti pracoval jako advokátní koncipient (2013–2016) a kde od října 2016 působí jako trvale spolupracující advokát. Právní služby poskytuje v českém a anglickém jazyce a věnuje se zejména obchodnímu právu, právu nemovitostí a vymáhání souvisejících nároků.
Vystudovala Právnickou fakultu University Karlovy v Praze (2003–2008), kde absolvovala studijní stáž na civilněprávním a trestněprávním úseku Obvodního Soudu pro Prahu 5 (září 2006 – květen 2007). Ve studiích pokračovala ve Velké Británii, kde vystudovala obor International and European Law na University of Aberdeen (2010–2011) a byl jí udělen titul LL.M. Po ukončení studií nastoupila do advokátní kanceláře Vozáb & Co., kde v minulosti pracovala jako advokátní koncipientka (2011–2015) a kde od října 2015 působí jako trvale spolupracující advokátka. V rámci postgraduálního studia na Právnické fakultě University Karlovy v Praze obhájila rigorózní práci v oblasti mezinárodního práva soukromého a byl jí udělen titul JUDr. (2014). Právní služby poskytuje v českém, anglickém, slovenském a polském jazyce a věnuje se zejména obchodnímu právu, pracovnímu právu a dále oblasti nemovitostí.
Vystudovala Právnickou fakultu University Karlovy v Praze (2005–2011), kde absolvovala studijní stáž na právnické fakultě Universidad de Zaragoza, Španělsko (2009–2010) a studijní stáž na občanskoprávním úseku Obvodního soudu pro Prahu 9 (březen – květen 2009). Po ukončení studií nastoupila do advokátní kanceláře Vozáb & Co., kde v minulosti pracovala jako advokátní koncipient (2011–2015) a kde od března 2015 působí jako trvale spolupracující advokátka. V rámci postgraduálního studia na Právnické fakultě University Karlovy v Praze obhájila rigorózní práci na téma předběžná opatření soudu a byl jí udělen titul JUDr. (2016). Právní služby poskytuje v českém, anglickém a španělském jazyce a věnuje se zejména obchodnímu a pracovnímu právu a dále oblasti duševního vlastnictví a vymáhání souvisejících nároků.