PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ZMĚN OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU OD 1. 1. 2012
1. Adresa sídla a místa podnikání – posílení práv vlastníků nemovitostí
Podnikatelé budou povinni mít platný právní titul (právo) k užívání prostor na adrese zapsané jako sídlo nebo místo podnikání v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci (nejčastěji živnostenský rejstřík) po celou dobu, po kterou bude příslušná adresa jako sídlo nebo místo podnikání zapsána.
V současné době se právní titul užívání dokládá pouze při zápisu adresy sídla do obchodního rejstříku nebo místa podnikání do živnostenského rejstříku, přičemž není možné již postihovat případy, kdy následně právní titul užívání zanikne, ovšem daný podnikatel adresu sídla nebo místa podnikání nezmění.
Nově bude soud oprávněn právnickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku vyzvat, aby ve stanovené lhůtě předložila příslušný právní titul užívání (smlouvu/souhlas vlastníka apod.) nebo aby přemístila sídlo na jinou adresu a prokázala právní titul užívání prostor na takové nové adrese. Pokud právnická osoba nevyhoví výzvě, bude soud oprávněn ji zrušit a nařídit její likvidaci.
Podobně v případě podnikatelů fyzických osob může dojít ke zrušení nebo pozastavení podnikatelského oprávnění v případě, že nedoloží právní titul užívání prostor, kde mají evidované místo podnikání.
2. Některé dílčí změny v rámci řízení ohledně zápisů v obchodním rejstříku
S výše uvedeným také souvisí změna požadavků na souhlas vlastníka nemovitosti se zápisem adresy nemovitosti jako sídla právnické osoby v obchodním rejstříku, když nově se vyžaduje ověřený podpis vlastníka nemovitosti.
U fyzických osob se bude nově při zápisu do obchodního rejstříku uvádět v návrhu jak jejich datum narození, tak rodné číslo (dosud buď jen rodné číslo anebo jen datum narození, pokud nebylo rodné číslo přiděleno). Rodné číslo zapisované osoby bude nadále zapisováno do obchodního rejstříku, ovšem pouze do interní neveřejné části systému a nebude součástí veřejné části rejstříku a nebude proto uváděno ve výpisu z obchodního rejstříku ani zveřejňováno v obchodním věstníku. Pokud je však rodné číslo v listinách, které se zakládají do sbírky listin, zveřejňují se tyto listiny postupem podle obchodního zákoníku včetně rodného čísla.
U podnikající fyzické osoby se bude nově v obchodním rejstříku zapisovat pouze místo jejího podnikání (dosud se zapisovalo bydliště a případně rovněž navíc ještě místo podnikání, pokud bydlo odlišné od míst bydliště). V případě zápisu nepodnikající fyzické osoby potom jen místo jejího bydliště.
Do sbírky listin nebudou nově zakládány podpisové vzory osob jednajících za zapsané právnické osoby ani smlouvy o rozdělení příjmů z podnikání (dříve se tato povinnost vztahovala na specifické zákonem stanovené případy). Důvodem je snaha zamezit zneužívání podpisů dostupných ve sbírce listin. Ze stejného důvody bude možné žádat nově soud, aby ze sbírky listin odstranil výše zmíněné listiny, které tam byly založeny do 1.1.2012.
Listiny zakládané do sbírky litin bude stačit předložit společně s návrhem na zápis, změnu zápisu nebo s návrhem na výmaz pouze v jednom písemném vyhotovení (dosud ve dvou vyhotovení). Vzhledem k tomu, že sbírka listin se vede již delší dobu v elektronické podobě, bylo zcela nadbytečné předkládat tyto listiny ve dvou vyhotovení. Soud je potom povinen konvertovat tyto listiny do elektronické podoby a založit je do sbírky listin.
3. Odstoupení z funkce člena statutárního orgánu právnické osoby s jedním společníkem
Pokud člen statutárního orgánu právnické osoby s jedním společníkem odstoupí z funkce a tuto skutečnost oznámí jedinému společníkovi a požádá o její projednání, zaniká jeho funkce uplynutím 2 měsíců ode dne doručení takového oznámení jedinému společníkovi, pokud tento neschválí ukončení funkce na žádost odstupujícího člena statutárního orgánu k jinému datu. Jde o výslovné promítnutí stávající judikatury do znění zákona (Nejvyšší soud ČR 29 Odo 1549/2005), když dosud řešil zákon výslovně pouze situace, kdy odstoupení projednává orgán společnosti.
4. Pověření obchodním vedením společnosti (souběh pracovního poměru a členství ve statutárním orgánu právnické osoby)
Nově se výslovně zavádí institut „pověření obchodním vedením společnosti“ (tzv. manažerská smlouva). Statutární orgán společnosti může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jinou osobu, přičemž takto pověřit je možné i zaměstnance společnosti a takový zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem. Takovým pověřením určité osoby v zaměstnaneckém poměru ke společnosti nezaniká její povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře, pokud je zároveň statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem. V těchto případech je podstatný požadavek zákona, aby mzda nebo jiná odměna na základě „manažerské smlouvy“, respektive pracovní smlouvy byla schválena tím orgánem společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů.
Takové pověření však vylučuje zákonem výslovně uvedené úkony/činnosti, a to účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením společnosti, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti a jiné činnosti v rámci obchodního vedení společnosti, které zákon svěřuje do výlučné působnosti statutárního orgánu. Tyto úkony a činnosti musí být vykonávány pouze statutárním orgánem nebo jeho členem v rámci vztahu podle obchodního zákoníku, nikoliv v rámci případného pověření obchodním vedením společnosti.
Tato nová úprava řeší pochyby ohledně toho, zda je možné, aby jedna osoba byla členem statutárního orgánu a zároveň zaměstnancem společnosti na pozici, která z hlediska pravomocí a odpovědnosti koliduje s funkcí člena statutárního orgánu vykonávajícího obchodní vedení společnosti. Zákon tuto situaci nově předvídá a výslovně připouští. Nyní je tedy bez pochybností možné, aby člen statutárního orgánu byl zároveň zaměstnancem společnosti na vedoucí (manažerské) pozici a aby byl placen jako zaměstnanec a byl tak ze zákona povinně účastníkem zdravotního i důchodového pojištění v rozsahu příjmů z pracovního poměru.
5. Změny ustanovení § 196a obchodního zákoníku (zajištění závazků)
V případě poskytnutí zajištění členovi představenstva, prokuristovi nebo jiné osobě, která je oprávněna jednat za společnost, postačí udělení souhlasu valné hromady společnosti. K zajištění závazku v rámci koncernových vztahů (zajištění závazku ovládající osoby osobou ovládanou) není souhlasu valné hromady potřeba. Odpadají dohody, zda by měla být v těchto případech hodnota zajištění stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem.
Dále dochází k doplnění ustanovení, dle kterého na veškeré následné převody majetku původně zcizeného/převedeného v rozporu s ustanovením § 196a obchodního zákoníku je třeba aplikovat ustanovení o nabytí vlastnického práva v dobré víře podle obchodního zákoníku (§ 466 obchodního zákoníku). Nicméně i přes tuto změnu zákona nadále přetrvávají výkladové a aplikační potíže, čili ani po 1.2.2012 není možné se spoléhat na dobrou víru a tedy ani na nabytí vlastnického práva, a to v případech, kdy k následnému zcizení dochází na základě smlouvy v režimu občanského zákoníku, tedy zejména v případě převodů nemovitostí.
6. Limitace nároku na náhradu škody v obchodních vztazích
Dosud nebylo podle právní úpravy možné, aby se určitá osoba předem vzdala nároku na náhradu škody a sporné bylo rovněž smluvní omezení práva na náhradu škody.
Nová právní úprava s účinností od 1.1.2012 výslovně umožňuje, aby se smluvní strany v rámci obchodních vztahů dohodly na vzdání se práva na náhradu škody nebo na omezení tohoto práva již před porušením povinnosti, ze kterého může škoda vzniknout. Výjimkou jsou pouze případy, kde je škoda způsobena úmyslně, kdy předchozí smluvní vzdání se práva ani omezení takového práva není možné.