Změny v oblasti daní od 1.1.2013

Přehled nejdůležitějších změn týkajících se daní od 1. 1. 2013

Jak se již stalo u našich zákonodárců zvykem, jsou důležité změny daňových zákonů schvalovány až koncem kalendářního roku a tento způsob schvalování pak do značné míry komplikuje rozhodování daňových poplatníků v rámci jejich podnikatelských aktivit. Nejinak tomu bylo i v roce minulém, kdy jedny z nejdůležitějších daňových zákonů byly schváleny 19. 12. 2012 a publikovány ve Sbírce zákonů 27. 12. 2012, resp. 31. 12. 2012. Jedním z nich byl tzv. „protischodkový balíček“, tedy zákon č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů a dále zákon č. 502/2012 Sb., tedy „technická“ novela zákona o dani z přidané hodnoty. O této novele zákona o dani z přidané hodnoty se na veřejnosti příliš nemluvilo, přesto dle našeho názoru představuje v mnohém zásadní změny pro všechny plátce daně. Zmiňované zákony nabývají účinnosti od 1. 1. 2013.

A. Změny v oblasti daní z příjmů

Hlavní dopad změn u daně z příjmů se týká zdanění fyzických osob, na právnické osoby tyto změny dopadají pouze jako na případné plátce daně.

1. Solidární zvýšení daně

Zákon o dani z příjmů novelou nezavádí klasické progresivní zdanění, ale pro určité příjmy fyzických osob zavádí v novém paragrafu 16a pro roky 2013 a 2015 tzv. solidární zvýšení daně. Tento způsob zdanění se týká pouze fyzických osob pobírajících příjmy ze závislé činnosti (tj. příjmy zdaňované v rámci § 6 ZDP – příjmy z pracovně právních vztahů, příjmy za práci společníků a jednatelů, odměny členů orgánů společnosti atd.) a dále poplatníků majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (tj. příjmy zdaněné v rámci § 7 ZDP). Pro tyto příjmy pak platí, že při výpočtu daně podle § 16 (tj. dnešní jednotná sazba daně z příjmů fyzických osob 15 %), se tato daň zvýší o 7 % z rozdílu mezi:

• součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období a
• 48násobkem průměrné mzdy (odpovídá stropu vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení; tedy 1.242.432,– Kč).

Pokud tedy daňový poplatník vykáže základ daně ze zaměstnání a vlastní samostatné výdělečné činnosti např. ve výši 1.500.000,– Kč, bude jeho daň z příjmů fyzických osob činit 15 % z částky 1.242.432,– Kč a 22 % z částky 257.568,– Kč, (tj. 1.500.000,– Kč- 1.242.432,– Kč).

Solidární zvýšení daně se přitom vypočte pouze z částky přesahující 48násobek průměrné mzdy (nejedná se tedy o zavedení dalšího daňového pásma). Solidární zvýšení daně se netýká žádných dalších příjmů zdaňovaných u fyzických osob, tj. příjmů z pronájmu zdaňovaných v rámci § 9 ZDP , či ostatních příjmů uvedených v § 10 (tj. např. jednorázového prodeje nemovitého majetku, pokud nebyl od daně osvobozen).

Solidární daň komplikuje zdanění V novém § 38ha odst. 1 zákona o daních z příjmů se stanoví, že při výpočtu podle § 38h odst. 2 se záloha zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy.

Zaměstnavatel poplatníků, jejichž příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků přesahují v některém měsíci 4násobek průměrné mzdy, vypočte solidární zvýšení daně již v průběhu zdaňovacího období při výpočtu zálohy. Toto měsíční solidární zvýšení bude součástí vypočtené a sražené zálohy na daň. Záloha na daň ze závislé činnosti se totiž dle § 38ha odst. 2 ZDP zvyšuje o 7 % z rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy pro účely pojistného na sociální zabezpečení (103.536,– Kč). Zaměstnanec s ročními příjmy ze závislé činnosti nad strop pro pojistné na sociální zabezpečení bude povinen podat daňové přiznání (nebude možné mu provést roční zúčtování daně). Stejně tak nebude možno provést roční zúčtování daně a zaměstnanec bude povinen podat daňové přiznání, pokud u něho dojde k solidárnímu zvýšení daně u zálohy (byť jen za jeden měsíc).

2. Sleva na poplatníka u důchodců

Od 1. 1. 2013 nebude možné u pracujících nebo podnikajících důchodů uplatnit základní slevu na poplatníka dle § 35ba odst. 1 ZDP ve výši 24.840,– Kč. Slevu na poplatníka nebude možné uplatnit u té fyzické osoby, která k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Omezení se tedy netýká pouze pracujících důchodců, ale všech důchodců zdaňujících své příjmy. Jedná se o obnovení situace, která panovala před rokem 2008.

3. Výdaje procentem z příjmů

Zákon o daních z příjmů umožňuje u fyzických osob majících příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo z pronájmu, tj. příjmů zdaňovaných v rámci § 7 a 9 ZDP, uplatňovat výdaje nikoliv skutečné, ale procentem z realizovaných z příjmů, tzv. výdajové paušály. V roce 2013 zákon umožňuje uplatnit výdaje u těchto příjmů v následující výši:

• 80 % příjmů (týká se příjmů dle § 7 ze zemědělské činnosti a z živnosti řemeslné)
• 60 % příjmů (týká se příjmů dle § 7 z neřemeslných živností)
• 40 % příjmů (týká se např. příjmů z podnikání podle zvláštních právních předpisů, jako jsou příjmy lékařů, advokátů, auditorů, daňových poradců, příjmy z fotovoltaických elektráren atd.)
• 30 % příjmů (týká se příjmů z pronájmu – podle § 9 ZDP anebo podle § 7, jde-li o pronájem obchodního majetku).

Výše uvedená novela zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2013 omezuje výši částky možných uplatněných výdajů v případě příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, kde je paušál výdajů nastaven na 40 % a u příjmů z pronájmu, kde je paušál výdajů nastaven na 30 % příjmů. U příjmů z podnikání je omezeno uplatnění výdajů ve výši 40 % částkou 800 tis. Kč, u pronájmu s paušálem 30 % příjmů pak částkou 600 tis. Kč. Např. lékař s ročními příjmy 2,1 mil. Kč nebude moci uplatnit výdaje v plné výši 840.000,– Kč (40 % z 2,1 mil. Kč), ale jen ve výši 800.000,– Kč (k příjmům nad 2 mil. Kč tak nebude z hlediska procentuálních výdajů již přihlédnuto). Pronajímatel s ročními příjmy 2,1 mil. Kč nebude moci uplatnit výdaje v plné výši 630 000 Kč (30 % z 2,1 mil. Kč), ale jen ve výši 600.000,– Kč (k příjmům nad 2 mil. Kč tak nebude z hlediska procentuálních výdajů již přihlédnuto). U výdajů uplatňovaných sazbou 80 res. 60 % příjmů k omezení výše těchto paušálních výdajů nedochází.

Další omezení pro fyzicky osoby, které budou používat v rámci svého zdanění výdaje stanovené % z příjmů, je nemožnost uplatnění snížení daně o částky:

• daňového zvýhodnění na dítě (§ 35c ZDP)
• slevu na manželku/manžela bez vlastních příjmů (§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP)

Daňové zvýhodnění na dítě a slevu na manželku lze uplatnit pouze případě, že poplatník u dílčího základu daně uplatní u příjmů § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 (v nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je nižší než 50 % celkového základu daně (např. pokud fyzická osoba bude vykazovat základ daně ze závislé činnost – zaměstnání 300 tis. Kč, základ daně z podnikání 100 tis. Kč a z pronájmu 20 tis. Kč a u těchto příjmů byly použity výdaje % z příjmů, pak bude moci slevu na manželku a daňové zvýhodnění uplatnit, neboť příjmy z podnikání a z nájmu činí méně než 50 % celkového základu daně; celkový základ daně je 420 tis. Kč, příjmy z podnikání a nájmu činí 120 tis. Kč). Je zřejmé, že uvedené omezení výdajových paušálů bude u mnoha podnikatelů, fyzických osob, znamenat přechod opět k vedení daňové evidence, tj. uplatnění skutečných výdajů v souvislosti s realizovanými příjmy.

4. Další dílčí změny týkající se daní z příjmů:

• zvýšení srážkové daně z 15 % na 35 % vůči příjmům rezidentů všech zemí a jurisdikcí, se kterými doposud Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojímu zdanění (daňové ráje);
• Od ledna 2013 mohou zaměstnavatelé přispívat svým zaměstnancům až 30.000,– Kč ročně na životní pojištění nebo penzijní připojištění, aniž by z této částky platili daň z příjmů. Do konce loňského roku přitom platil limit 24 000 korun. Ročně tak mohou fyzické a právnické osoby na povinných odvodech ušetřit za každého pracovníka až 10 200,– Kč;
• příspěvky poplatníka (§ 15 odst. 5 zákona o daních z příjmů) – poplatník může pro snížení základu daně uplatnit jako nezdanitelnou částku v úhrnu 12.000,– Kč vlastní příspěvky na penzijní připojištění i na nové doplňkové penzijní spoření. Nově se však od těchto příspěvků odečte částka 12.000,– Kč ročně (v roce 2012 se odečte 6.000,– Kč);
• významné změny, zejména v oblasti administrativní, budou pro zaměstnavatele znamenat uzavření smlouvy o důchodovém spoření jejich zaměstnanci (tzv. II. pilíř důchodové reformy).

B. Změny v oblasti daně z přidané hodnoty

Zákon o dani z přidané hodnoty prošel závěrem roku dvěma významnými novelami. Novela, která byla obsažena v „protischodkovém“ balíčku, obsahuje fakticky pouze změnu sazeb DPH, když základní sazba daně uplatňovaná u většiny zboží a služeb se z 20 % zvyšuje 21 % a snížená sazba daně se z 14 % zvyšuje na 15%. Novela rovněž obsahuje přeřazení některých produktů ze snížené do základní sazby daně v souladu s požadavky EU.

Druhá, mnohem rozsáhlejší a významnější, je pak tzv. technická novela zákona o DPH, provedená zákonem č. 502/2012 Sb. Tato novela reaguje jednak na změny v předpisech EU, které bylo nutné do současného zákona včlenit a dále obsahuje řadu dílčích změn, které budou mít dle našeho názoru dopady na řadu současných plátců.

Dále uvádíme přehled změn DPH, které považujeme u běžných plátců daně za nejdůležitější:

• Od 1. 1. 2013 vzniká opětovně povinnost přiznat daň plateb přijatých přede dnem zdanitelného plnění u všech plátců daně, tj. ze záloh (vypuštění odst. 2 § 21 ZoDPH). Doposud nemuseli plátci daně, kteří nevedli účetnictví, tj. ti podnikatelé, kteří vedli daňovou evidenci, nebo uplatňovali výdaje paušálem, ze záloh odvádět daň, tu odváděli až z konečného plnění.;
• Osvobození převodu staveb, bytů a nebytových prostor (§ 56 zákona o DPH) – převod nemovitostí bude nově od DPH osvobozen po uplynutí 5 let od kolaudace nebo prvního užívání (dosud byla tato lhůta tříletá). Prodloužení se bude týkat nemovitostí nabytých po účinnosti novely, u nemovitostí pořízených před rokem 2013 zůstává lhůta tříletá. Plátci si navíc budou moci zvolit, zda osvobození využijí, či nikoliv;
• Rozšiřuje se institut ručení za neodvedenou daň. Toto ustanovení bude pravděpodobně nejméně příjemnou změnou pro podnikatele-plátce DPH, spojenou se zvýšenou administrativou. Tento institut znamená automatické a ničím nevyvratitelné ručení odběratele za daň neodvedenou dodavatelem, pokud bude plnění uhrazeno bezhotovostně na účet, který nebude mít dodavatel zveřejněn na stránkách daňové správy. Novela zákona všem plátcům ukládá, aby nejpozději do 28. 2. 2013 oznámili příslušnému správci daně čísla všech účtů, která používají pro svou ekonomickou činnost. Daňová správa nejpozději od 1. 4. 2013 tato čísla účtu zveřejní na svých stránkách. Povinnost oznámit čísla účtů není žádným způsobem sankcionovaná, a pokud tedy daňový poplatník neučiní žádné podání, daňová správa zveřejní čísla účtů, které má do té doby k dispozici. Daňová správa tak bude fakticky na internetu zveřejňovat čísla bankovních účtů, pokud si tak plátce bude přát. Plátce sice nemá povinnost umožnit zveřejnění čísel svých bankovních účtů, na druhou stranu nezveřejněním čísel účtů bude pro řadu obchodních partnerů méně důvěryhodný. Pokud bude dodavatel chtít uhradit částku za své služby na účet, který nemá zveřejněný, stává se odběratel automaticky ručitelem za tuto daň a to se určitě nebude odběratelům líbit. Tato úprava se dotýká například i faktoringových a obdobných vztahů, kdy se odběratel při platbě na účet faktoringové společnosti automaticky dostává do potenciální pozice ručitele. Toto opatření bude určitě pro plátce daně, kteří se budou chtít případnému ručení vyhnout, znamenat administrativní zátěž spojenou s ověřováním zveřejněních čísel účtů. Ručení se lze sice vyhnout (se souhlasem dodavatele) použitím zvláštního způsobu zajištění daně podle § 109a zákona o DPH, ale toto řešení má řadu úskalí;
• Nespolehlivý plátce (§ 106a zákona o DPH) – odběratel dále ručí za odvod DPH v případech, kdy dodavatel bude takzvaným nespolehlivým plátcem. Z toho vyplývá povinnost neustále sledovat, zda se odběratelé nestali nespolehlivými plátci (nejlépe před platbou každé faktury). V souladu s § 109 odst. 3 zákona o DPH ručí příjemce zdanitelného plnění za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je v okamžiku jeho uskutečnění o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je nespolehlivým plátcem. Smyslem nového pravidla je zvýšit důraz na ověřování věrohodnosti dodavatelů z hlediska plnění jejich daňových povinností. Nespolehlivým se může plátce DPH stát pouze na základě rozhodnutí správce daně. Jak informovala Česká daňová správa, správce daně vydá toto rozhodnutí až na základě zjištěných okolností. Aktuálně je u všech registrovaných plátců nastaveno, že nejsou nespolehliví. Nespolehlivým plátcem se plátce stane na základě pravomocného rozhodnutí správce daně. První změny údajů o nespolehlivosti budou publikovány na daňovém portálu nejdříve v průběhu února 2013. Do té doby nebude podle daňové správy u žádného plátce zveřejněna informace, že je nespolehlivým a daňová veřejnost nemusí tuto informaci samostatně vyhledávat;
• Obrat pro účely DPH (přesun do § 4a zákona o DPH) – ke snížení limitu pro povinnou registraci plátce z 1 milionu korun na 750 tisíc nedochází. Změna by měla pravděpodobně nastat od roku 2014.
• Plátcem DPH o měsíc dříve (§ 6 zákona o DPH) – plátcem se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku stane překročením limitu 1 milion korun za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Ovšem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat (tedy o měsíc dříve než podle předchozí právní úpravy). Nově registrovaní plátci budou mít povinně zdaňovací období kalendářní měsíc;
• Náležitostí daňového dokladu v případě, kdy je povinen daň přiznat odběratel (např. při uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a, dále při přeshraničních obchodech), je údaj „daň odvede zákazník“ – ruší se povinnost uvádět na daňové doklady sdělení, že osobou povinnu přiznat a zaplatit daň je příjemce s odkazem na příslušné ustanovení zákona popř. předpisů EU,
• Datum doplnění údajů na daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu již není považováno za datum vystavení daňového dokladu (zrušení dosavadního § 35 odst. 3), podle důvodové zprávy se za datum vystavení (i pro účely pořízení zboží z jiného členského státu podle § 25) má považovat datum vystavení uvedené vystavitelem na daňovém dokladu.

Na změny v předpisech EU k 1. 1. 2013 novela reaguje takto:

• Nové vymezení místa poskytnutí služby pro účely uplatnění společného systému DPH v případě nájmu dopravních prostředků podle směrnice 2008/8/ES – dlouhodobý nájem dopravního prostředku osobě nepovinné k dani se bude řídit místem, kde je zákazník usazen resp. má bydliště či kde se obvykle zdržuje (§ 10d)
• Zapracování směrnice 2010/45/EU upravující pravidla fakturace pro účely DPH včetně elektronické fakturace – např. všechny členské státy budou muset umožnit vystavování zjednodušených faktur (zjednodušených daňových dokladů dle našeho ZDPH) pro fakturované částky do 100 EUR včetně (toto opatření ČR svým limitem 10 tis. Kč bohatě splňuje)

Novela zcela přepracovává právní úpravu daňových dokladů (§ 26 a násl.) včetně zrovnoprávnění daňových dokladů v listinné a elektronické podobě, např.:

• Zpřehledňuje se text zákona – např. náležitostí daňového dokladu označení poskytovatele a příjemce plnění (§ 29 odst. 1) a označením se pro účely daňových dokladů podle § 29 odst. 4 rozumí obchodní firma nebo jméno a příjmení, popř. název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu a sídlo (§ 29 odst. 4)
• Věrohodnost elektronického dokladu nadále zajištěna zaručeným elektronickým podpisem, elektronickou značkou anebo elektronickou výměnou informací EDI, nově však může být zajištěna i kontrolními mechanismy procesů (§ 34 odst. 4); na elektronický doklad jako takový však žádné zvláštní nároky kladeny nejsou (§ 26 odst. 3 na rozdíl od současného § 26 odst. 4)
• Vystavování elektronických dokladů není podmíněno souhlasem příjemce, příjemce plnění tento souhlas nemůže odepřít (§ 26 odst. 3 na rozdíl od současného § 26 odst. 4); způsob udělení souhlasu přitom zákonem řešen není
• Řešení otázky převodu daňového dokladu z jedné podoby do druhé včetně převodu z elektronické podoby do listinné (§ 35a odst. 1, dosud upraveno v § 27 odst. 2)
• Zajištění možnosti stahování daňových dokladů přístupných elektronickou cestou pro správce daně (§ 35a odst. 4, dosud upraveno § 27 odst. 4)
• Zjednodušený daňový doklad do 10 tis. Kč lze nově použít i pro bezhotovostní úhrady (§ 30)
• Zrušení povinnosti doplňování údajů přímo na daňovém dokladu při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě resp. zahraniční osobou (dosavadní § 31 resp. § 32), při pořízení zboží z jiného členského státu podle dosavadního § 35 nebo v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a
• Nově se ruší povinnost doplňovat údaje neboť obsah daňových dokladů v listinné a elektronické podobě musí zůstat po celou dobu uchovávání nezměněn. Povinnost doplnit některé údaje se přesouvá do evidence pro daňové účely (nový § 100a).

Novela dále obsahuje:

• Nová pravidla registrace a přiznávání daně – projeví se např. u přiznávání daně ze služeb přijatých od podnikatelů z jiných členských států, kteří nejsou plátci daně (příjemce se nestane plátcem daně, ale identifikovanou osobou); noví plátci budou mít bez výjimky zdaňovací období měsíc; plátci budou přiznávat daň z přijatých služeb i od osob z jiných členských států, kteří nejsou registrováni k dani
• Vymezení provozovny pro účely stanovení místa poskytnutí služby,
• Závazné posouzení o použití/nepoužití režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92c (dodání šrotu) – nové §§ 92f a 92g,
• Nová úprava evidence pro účely DPH podle § 100 a nové zvláštní ustanovení evidence (§ 100a stanovující např. evidovat hodnotu pořízeného zboží z jednotlivých členských států); § 100 v odst. 2 nově nařizuje evidovat DIČ dodavatelů plnění použitých pro plnění s nárokem na odpočet daně (pokud nebyl vystaven zjednodušený daňový doklad),
• Změny ve vracení daně zahraničním fyzickým osobám při vývozu zboží podle § 84 s účinností od 1. 4. 2013, podkladem pro vrácení daně již nebude celním úřadem potvrzený doklad o prodeji a předepsaný tiskopis, ale celním úřadem potvrzený doklad s označením „VAT REFUND“ (prodávající bude vystavovat doklad o prodeji ve dvou shodných vyhotoveních označených „VAT REFUND“ a „COPY“),
• Povinnost podávat přiznání k DPH výhradně elektronicky podle § 101a (od 1. 1. 2014, výjimka je stanovena pro fyzické osoby s ročním obratem do 6 mil. Kč).

C. Změny v ostatních daňových zákonech

1. Daň z převodu nemovitostí

Dochází ke zvýšení sazby z daně z převodu nemovitostí o jedno procento, tj. z 3 % na 4 %. Další významnější změna v této dani je předpokládaná od r. 2014 (např. změna v osobě poplatníka, kdy místo současného prodávajícího by tato povinnost měla přejít na kupujícího).

2. Daň z nemovitostí

Daň z nemovitostí čeká v roce 2013 jedna výrazná změna. Mění se totiž struktura finančních úřadů, které daň spravují. O daně (nejen) z nemovitostí se nově bude starat pouze 14 nových krajských finančních úřadů se sídly v krajských městech a v hlavním městě Praze, a to prostřednictvím svých územních pracovišť. Noví majitelé nemovitostí budou od roku 2013 podávat pouze jedno daňové přiznání za všechny své nemovitosti, které se nachází na území jednoho kraje.

D. Změny v oblasti daňové správy

V souvislosti s nabytím účinnosti zákona o Finanční správě České republiky dochází od 1. 1. 2013 k rozsáhlé reorganizaci české daňové správy. Stávající soustava územních finančních orgánů bude nahrazena orgány Finanční správy, které bude tvořit Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství, 14 finančních úřadů a Specializovaný finanční úřad. Dosavadní finanční úřady se stanou územními pracovišti příslušných 14 finančních úřadů. Ministerstvo financí na svých webových stránkách zveřejnilo podrobné informace o nové organizaci daňové správy. V souvislosti se změnou organizace daňové správy dochází nově od 1. 1. 2013 ke změnám čísel účtů jednotlivých finančních úřadů, které opět MF zveřejnilo na svých webových stránkách (původní čísla účtů by měly být v platnosti ještě dva roky, přesto všem plátcům daně doporučujeme používání nových účtů).

E. Změny v sociálním a zdravotním pojištění pro podnikatele od r. 2013 S účinností od 1. 1. 2013 dochází u osob samostatně výdělečně činných ke zvýšení minimálních záloh na zdravotní a sociální pojištění. Minimální záloha na zdravotní pojištění činí 1.748,– Kč/měsíčně, minimální záloha na sociální pojištění při výkonu hlavní činnosti se zvyšuje na částku 1.890,– Kč/měsíčně. Od roku 2013 dochází na základě „protischodkového“ balíčku ke zrušení stropu pro výpočet odvodů na zdravotní pojištění a to zatím na období roků 2013–2015.

OSVČ a druhý důchodový pilíř: OSVČ, které nebudou účastny důchodového spoření, tzn., nevstoupí do druhého důchodového pilíře, budou v roce 2013 odvádět pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 % vyměřovacího základu (tj. ve stejné výši jako v roce 2012). Osoby, které budou účastny důchodového spoření, budou odvádět 31,2 % – z toho 26,2 % povinného pojistného na důchodové pojištění budou odvádět na účet příslušné správy sociálního zabezpečení a 5 % na důchodové spoření prostřednictvím finančního úřadu zvoleným penzijním společnostem. Je-li OSVČ, která vykonává hlavní činnost, účastna důchodového spoření, činí její minimální měsíční zálohy 1.696,– Kč.

Výše uvedený přehled si neklade za cíl uvést podrobně veškeré změny v daních na rok 2013, ale pouze upozornit na ty, které považujeme za nejdůležitější s dopadem do podnikatelského prostředí.

JKR – audit s.r.o. daňová a auditorská kancelář Ing. Jana Kunešová, daňový poradce a auditor Havlíčkova 2034, 580 01 Havlíčkův Brod, Česká republika Tel: (00420) 569 422 028 Email: kunesova@jkraudit.cz IČ: 26759357 DIČ: CZ26759357 spol. zapsaná v OR vedeném MS Praha, oddíl C, vložka 91852 Opr. auditora č.: 1740 Osv. daňového poradce č. 2182

Přiložené soubory

Napište nám