Nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Nový zákon podepsal Prezident ČR dne 22. 4. 2016 a byl již vyhlášen ve Sbírce zákonů jako zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále také jako „ZZVZ“) přičemž účinnosti nabyde dne 1. 10. 2016. Dle MMR je stěžejním účelem nového zákona „zabezpečit vytvoření konkurenčního prostředí a zabránit diskriminaci při zadávání veřejných zakázek, docílit racionálního rozdělení veřejných prostředků na základě výběru nejvhodnější nabídky, rovného a spravedlivého přístupu dodavatelů na trh veřejných zakázek, kde existují významné obchodní možnosti, a posílení konkurence mezi podnikateli.“ Co tedy nový zákon přináší za změny a co naopak zůstává jako dosud?

Limity pro vyloučení aplikace zákona (veřejné zakázky malého rozsahu) Zůstávají stejné, tedy 2 000 000 Kč pro dodávky a služby a dále 6.000.000 Kč pro stavební práce.

Zadávání podlimitních veřejných zakázek Nově je možné veškeré podlimitní zakázky na dodávky a služby a také zakázky na stavební práce do 50 mil. Kč zadávat ve zjednodušeném podlimitním řízení (ZPŘ). Úprava ZPŘ se omezuje na stanovení konkrétních odchylek od úpravy zadávání veřejných zakázek nadlimitních s tím, že pokud není výslovně v zákoně odkázáno na konkrétní ustanovení platná pro nadlimitní režim, zadavatel je pouze oprávněn (nikoliv povinen) tyto instituty z nadlimitního režimu použít či se jimi pouze inspirovat při realizaci ZPŘ. Nově postačí zveřejnění výzvy k podávání nabídek na profilu zadavatele, není nutné vyzvat minimálně 5 dodavatelů. Zadavatel v rámci ZPŘ nemusí vůbec požadovat prokázání splnění kvalifikace dodavatelem. Může případně dobrovolně aplikovat úpravu nadlimitních řízení nebo jen její část. Může tedy chtít např. prokázat kvalifikaci jen částečně v tom rozsahu, která je pro něj podstatná.

Kategorie významných veřejných zakázek a jejich praktický význam Tato kategorie veřejných zakázek byla zcela zrušena. Dle zadavatelů významných veřejných zakázek tento institut nenaplnil očekávání, která do něj byla zákonodárcem vložena.

Výjimky z postupu podle nového zákona Nový zákon upravuje celou řady výjimek, dle kterých zákon nedopadá. Především jde o obecné výjimky, jako např. zakázky na zajištění poskytování nebo provozování veřejné komunikační sítě nebo poskytování služeb elektronických komunikací veřejnosti, dále na nabytí, nájem nebo pacht existující věci nemovité nebo s ní souvisejících věcných práv, jde-li o rozhodčí, smírčí nebo obdobné činnost, právní služby, které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů apod. Dále jsou stanoveny zvláštní podmínky pro podlimitní zakázky.

Zjednodušený režim Nově se zavádí tzv. zjednodušený režim (řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu) pro zakázky na dodávky sociálních služeb a další služby uvedené v příloze zákona. Tyto zakázky byly dosud zadávány standardně jako jiné zakázky. Nově tyto zakázky bude možné zadávat zjednodušeným způsobem dle § 129 ZZVZ.

Vertikální spolupráce (in-house zadávání) Původní zákon o veřejných zakázkách obsahuje tzv. in-house výjimku, na základě které veřejný zadavatel není povinen zadávat veřejnou zakázku dle podmínek původního zákona v případě, že jejím předmětem je poskytnutí dodávek, služeb či prací osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele, a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva. Smyslem tedy je, aby veřejný zadavatel nemusel zadávat veřejnou zakázku dle podmínek zákona v případě, kdy dodávky služby či práce mají být poskytnuty osobou, kterou tento veřejný zadavatel přímo ovládá. Nový zákon tuto výjimku principiálně zachovává a dále zpřesňuje, když nově se dle § 11 ZZVZ za zadání veřejné zakázky nepovažuje, pokud veřejný zadavatel uzavře smlouvu s jinou právnickou osobou, kterou (i) ovládá obdobně jako svou organizační jednotku, (ii) má v ovládané osobě všechna majetková práva a (ii) více než 80% činnosti ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejný zadavatelem. Podíl činnosti se pak počítá z obratu ovládané právnické osoby.

Horizontální spolupráce Nově se zavádí institut tzv. horizontální spolupráce, což je smluvní spolupráce přímo mezi veřejnými zadavateli, která se nepovažuje za zadání veřejné zakázky. Tento institut dosavadní zákon neznal. Smyslem horizontální spolupráce je umožnění spolupráce veřejných zadavatelů za účelem zajišťování veřejných potřeb v souladu s veřejným zájmem.

Inovační partnerství ZZVZ nově zavádí nový druh zadávacího řízení, tzv. inovační partnerství, jehož cílem je vývoj nějakého inovativního produktu, služby nebo stavebních prací, které zatím nejsou dostupné na trhu, a proto jej nelze soutěžit v rámci jiných druhů zadávacího řízení. V rámci tohoto řízení je tedy možné soutěžit pouze takové produkty, služby či stavební práce, které nejsou na trhu a je proto potřeba je vyvinout.

Rozdělení veřejných zakázek Nový zákon umožňuje rozdělení veřejné zakázky na více dílčích zakázek, přičemž příslušné směrnice Evropské unie, které sloužily jako předloha k novému ZZVZ, dokonce rozdělování veřejných zakázek preferují, a to z toho důvodu, aby nedocházelo k vyloučení menších a středních podnikatelů z účasti na veřejných zakázkách. V případě rozdělení veřejné zakázky je pro postup v zadávacím řízení rozhodující předpokládaná hodnota celé zakázky, nikoliv jen její části. Jednotlivé části mohou být zadávány buď v jednom, nebo ve více dílčích zadávacích řízeních, nicméně postup se vždy odvíjí od celkové předpokládané hodnoty zakázky, jakožto funkčně a časově souvisejícího celku. Pokud dojde k rozdělení veřejné zakázky na části, je zadavatel oprávněn omezit účast účastníka jen na některé části.

Provozní jednotky zadavatele Provozní jednotkou rozumíme různé organizační útvary zadavatele, například odštěpné závody, pobočky, fakult vysokých škol, atp. Obecně platí, že zadavatel je povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky za celou právnickou osobou či organizační složku státu, tedy za všechny své organizační útvary, pro které ZZVZ používá pojen provozní jednotka. Takovými provozními jednotkami můžou být například odštěpné závody, pobočky, fakult vysokých škol, atp. Z důvodů dosavadních obtíží při zadávání veřejných zakázek (zejména vysokými školami) pak ZZVZ nově umožňuje, aby předpokládané hodnota byla stanovena pouze ve vztahu k jedné provozní jednotce za podmínky, že tato jednotka z pohledu zadávání veřejných zakázek vykazuje funkční samostatnost.

Ekonomická kvalifikace ZZVZ nově opět umožňuje zadavateli požadovat (až na výjimky) prokázání ekonomické kvalifikace dodavatele spočívající v prokázání minimálního ročního obratu, a to maximálně za poslední 3 účetní období. Podmínka minimální výše ročního obratu nesmí přesahovat dvojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

Transparentní vlastnická struktura Transparentnost vlastnické struktury dodavatele při nakládání s veřejnými prostředky je jedním ze základních předpokladů nutných k zamezení korupčního jednání a zneužívání veřejných prostředků. ZZVZ však požadavky na transparentní odhalení vlastnické struktury dodavatele neobsahuje, neboť vůbec neupravuje detaily přihlášky dodavatele do veřejné zakázky. Tato úprava je ponechána zvláštnímu zákonu.

Problematika počítání lhůt u referencí Zadavatelé veřejných zakázek mohou po dodavateli za účelem prokázání jeho technické kvalifikace požadovat i předložení seznamu stavebních prací za posledních 5 let a u dodávek či služeb za poslední 3 roky (tzv. reference). Dosud panovaly výkladové pochybnosti o tom, jakým okamžikem je stavby, dodávka či služba způsobilá uvedení na příslušný seznam vyžadovaný zadavatelem, přesněji řečeno, zda je pro tyto účely možné uvést pouze dokončené stavby či dodané dodávky a služby, nebo zda je lze uvést i v případě, že dosud nebylo zcela splněno. Nový zákon odstraňuje dosavadní nejasnosti a stanoví, že pokud není v zadávací dokumentaci stanoveno jinak, pak lze na takový seznam uvést jen ty stavby, dodávky a služby, které byly v dané době dokončeny.

Poddodavatelé (subdodavatelé) Nově zákon umožňuje zadavateli požadovat splnění základních kvalifikačních předpokladů a profesní způsobilosti po poddodavateli. Za splnění podmínek stanovených v zadávací dokumentaci je zadavatel rovněž oprávněn vyplácet splatné částky přímo poddodavateli; tato změna sleduje především ochranu subdodavatelů, kteří byli dosud při výplatě odměny závislí na dodavateli a jeho platební morálce.

Koncept jistoty jako smluvní pokuty Ač v původním návrhu zákona byla jistota koncipována jako smluvní pokuta, kterou by účastník platil pouze tehdy, pokud by v rozporu se zákonem nebo zadávací dokumentací změnil nebo zrušil nabídku, odmítl spolupráci, atp., nebyl tento návrh změny povahy jistoty přijat. Právní úprava jistoty tak zůstává stále stejná, jako doposud, tedy jistota musí být poskytnuta ve lhůtě pro podání nabídek (pokud zadavatel poskytnutí jistoty požaduje).

Uveřejňování, předběžná oznámení ZZVZ přináší změnu, když zadavatel nově není povinen uveřejnit formou předběžného oznámení svůj úmysl zahájit zadávací řízení, jak tomu bylo doposud, ale je naopak oprávněn tak učinit. Záleží tedy pouze na vůli zadavatele, zda tak učiní. Pokud se rozhodne svůj záměr uveřejnit, získá možnost využít některých oprávnění, kterých by jinak využít nemohl, např. zkrátit lhůtu pro podání nabídek v rámci podlimitního řízení. Uveřejnění probíhá prostřednictvím vyplněného formuláře zaslaného do Věstníku veřejných zakázek.

Jednání o nabídkách ZZVZ nad rámec dosavadní úpravy dále rozšiřuje možnost zadavatele jednat s účastníky o podmínkách plnění veřejné zakázky či například její ceny dále i pro soutěžní dialog a pro inovační partnerství.

Vyloučení uchazeče Zákon nově zadavateli dává oprávnění za stanovených podmínek účastníka vyloučit ze zadávacího řízení, tedy dochází k posunu ve prospěch autonomie vůle zadavatele, neboť nyní není ze zákona povinen účastníky vyloučit, jak tomu bylo doposud, ale záleží zpravidla na jeho vůli. Většina důvodů pro vyloučení účastníků je formulována jako důvody pro možné vyloučení, zůstávají ale i některé důvody, pro které je zadavatel povinen účastníka vyloučit. Z pohledu zadavatele je zásadní povinností respektování základních zásad ZZVZ, zejména pak zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. Oprávnění zadavatele vyloučit účastníka tedy nelze chápat svévolně.

Snižování (omezování) počtu účastníků ZZVZ umožňuje snížení počtu účastníků zadávacího řízení (nebo předběžných nabídek nebo řešení) pouze pokud to zákon pro zvolený druh zadávacího řízení připouští, a současně pokud si takovou možnost snížení zadavatel vyhradil. Kritéria pro snížení účastníků zadávacího řízení (nebo předběžných nabídek nebo řešení) musí spočívat pouze v objektivních a ověřitelných skutečnostech souvisejících s předmětem veřejné zakázky nebo kvalifikací dodavatele.

Dvouobálkový systém ZZVZ nově zavádí možnost zadavatele stanovit v zadávacích podmínkách, že nejprve posoudí jednotlivé podané nabídky z hlediska splnění požadavků a až následně uveřejní nabídkovou cenu. V praxi to tedy bude vypadat tak, že v rámci obálky účastníka obsahující jeho nabídku, bude vložena další obálka obsahující nabídkovou cenu.

Hodnotící kritéria Jediným hodnotícím kritériem dle ZZVZ je ekonomická výhodnost nabídky, která se se hodnotí na základě (i) nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality, případně na základě (ii) nejnižší nabídkové ceny nebo (iii) nejnižších nákladů životního cyklu. V některých typech zadávacích řízení nesmí být ekonomická výhodnost stanovena pouze na základě nejnižší na nabídkové ceny.

Mimořádně nízká nabídková cena Mimořádně nízká nabídková cena slouží k ochraně zadavatelů před nesmyslně nízkými a nereálnými cenami nabídek účastníků. Výši mimořádně nízké zadávací ceny může zadavatel určit již v zadávací dokumentaci. V případě, že účastník podá nabídku s cenou, která je dle zadávací dokumentace (nebo se vzhledem k předmětu veřejné zakázky jeví jako) mimořádně nízká, je zadavatel povinen vyzvat účastníka ke zdůvodnění stanovené ceny. Pokud účastník výši ceny nezdůvodní, je zadavatel oprávněn (v některých případech i povinen) jej z řízení vyloučit.

Hodnotící komise jako poradní orgán Zadavatel byl dosud povinen u většiny druhů zadávacího řízení jmenovat hodnotící komisi, která měla za úkol posoudit splnění zadávacích podmínek účastníkem a doporučit zadavateli nejvhodnější nabídku. Tuto koncepci ZZVZ opouští, když nyní je zřízení komise zpravidla dobrovolné, až na případ, kdy je předpokládaná hodnota zakázky vyšší než 300 milionů korun českých.

Změna smlouvy Dosavadní zákon o veřejných zakázkách zásadně neumožňoval měnit smlouvy na plnění veřejné zakázky v podstatných rysech, například v předmětu veřejné zakázky. ZZVZ však možnost změny smlouvy rozšiřuje a umožňuje smlouvu změnit i v podstatných rysech v rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, jiných obchodních či technických podmínek či dokonce v osobě dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky. Podmínkou takových změn smlouvy je skutečnost, že zadavatel si předem možnost změny smlouvy v zadávací dokumentaci vyhradí a přesně stanoví podmínky a předmět možných změn. Změnou smlouvy nesmí dojít ke změně povahy veřejné zakázky. Kromě toho je i nadále možné smlouvu změnit nepodstatným způsobem; co se rozumí nepodstatným způsobem změn smlouvy, stanoví ZZVZ.

Otázka započtení víceprací a méněprací ZZVZ (stejně jako dosavadní zákon o veřejných zakázkách) otázku započtení na vícepráce či méněpráce vůbec neřeší.

Dodatečné dodávky, služby a stavební práce Poskytnutí dodatečných dodávek, služeb či stavebních prací od dodavatele původní veřejné zakázky se nepovažuje za podstatnou změnu smlouvy za podmínky, že jsou nezbytné a z ekonomických či technických důvodů není možné změnit dodavatele, případně by změna dodavatele pro zadavatele znamenala značné obtíže nebo výrazně zvýšené náklady, a pokud hodnota dodatečných dodávek, služeb nebo stavebních prací nepřekročí 50% původní hodnoty závazku. V případě, že bude provedeno více takových dodatečných dodávek, služeb nebo stavebních prací, je rozhodný součet všech.

Soutěž o návrh Soutěž o návrh je zvláštním druhem zadávacího řízení, jehož smyslem je získání odborného návrhu, projektu či plánu, a proto je nejvíce užíván v oblasti architektury, stavitelství či územního plánování. Právní úprava obsažená v ZZVZ je obecná a spíše stručná, a měla by být doplněna prováděcím dokumentem vydaným Ministerstvem pro místní rozvoj.

Napište nám